Kultovní komedie Společenstvo vlastníků se zabydluje na našem jevišti, v sobotu ji čeká premiéra

Komedie jihlavského rodáka Jiřího Havelky Společenstvo vlastníků oběhla divadelní republiku, její filmovou adaptaci navštívilo v kinech na tři sta tisíc diváků a od soboty 13. prosince, kdy má na Velké scéně premiéru v režii uměleckého šéfa Michala Zetela, bude v repertoáru našeho divadla.

Komedie nabízí ansámblu Horáckého divadla výrazné příležitosti. Na domovní schůzi se schází aktivní žena na mateřské, její submisivní manžel, úřednice dbající o dodržování stanov, drbna, důchodce, který na dobu nesvobody vzpomíná jako na „staré dobré časy“, podnikatelka toužící z pronajímání bytu získat co nejvíc peněz i podvodníci. Jejich představy o soužití v domě se zásadně liší, a tak je zřejmé, že schůze, na níž se má konečně projednat havarijní stav budovy, bude pro jejich společenství vlastníků bytových jednotek pořádná zkouška.

Setkání sousedů se v Havelkově hře proměňuje v komediální „trenažér“ demokracie. Klade otázky, jaké hodnoty sdílíme a zda respektujeme odlišnost druhých. V čem bychom si měli vyjít vstříc? Jaký ohled máme brát na ty, kteří jsou starší, nemohoucí nebo třeba mají malé děti? A jsme vůbec schopní se domluvit včas – tedy dříve, než kritický stav domu zapříčiní nějakou nehodu?

Inscenace vyžaduje mimořádnou koncentraci a souhru: čtrnáctka herců téměř neopustí jeviště. Postavy Havelkovy hry si navíc neustále skáčou do řeči, přerušují se a vzniká řada drobných situací, a tak se režisér Michal Zetel rozhodl pro zkoušení zvolit odlišný postup. Zatímco běžně po několika čtených zkouškách začnou zkoušky v prostoru a počítá se s tím, že herci zatím své repliky neovládají dokonale (během zkoušek jim pomáhá nápovědka, která jim text „nahazuje“), v případě Společenstva vlastníků byla priorita zvládnout perfektně celý text. Hercům to trvalo necelé tři týdny.

Scénu a kostýmy navrhla Magdaléna Teleky, jejíž práci už diváci znají z mnoha jihlavských inscenací, naposled Dukla. Za hudbou stojí Vojtěch Dlask a Ardian Saraqi, dramaturgyní je Markéta Špetíková, pohybové spolupráce se ujala Anna Korba Vanacká.