Médeia

Médeia (jejíž jméno znamená „Vědma“ či „Vynalézavá“), dcera kolchidského krále a vnučka boha Slunce Hélia, je mocnou kouzelnicí a léčitelkou znalou tajemství a darů přírody. Vášnivě se zamilovala do řeckého hrdiny Iásóna, pomohla mu získat posvátné Zlaté rouno a odplula s ním z Kolchidy do Řecka. Pro svou lásku zradila otce i vlast a dopustila se i dalších zločinů. V řeckém Iólku zabila Iásónova strýce - krále Pélia, který odmítl Iásónovi předat trůn, přestože splnil úkol a přivezl Zlaté rouno... Jako vyhnanci našli Iásón a Médeia nakonec útočiště v Korintu. Když vládce Korintu Kreont nabídne Iásónovi svou dceru Glauké, neváhá Iásón Médeiu i jejich dva syny opustit, aby znovu získal vládu a moc... V této chvíli začíná Euripidovo drama.

Médein příběh je dramatem oklamané a zrazené ženy, která obětovala vše pro svého muže („jako by jevištěm dramatu byla Médeina duše“, píše Jaroslav Král), ale i drama střetu cizinky, „barbarky“, která „má svoji hlavu a chce ji mít“ s takzvanou „civilizovanou“ společností s jejím pragmatismem a touhou po majetku a moci.

Režisérka Věra Herajtová vychází ve své úpravě z moderního překladu Václava Renče a současně zpracovává další motivy antického mýtu. Její adaptace ve výpravě Jany Prekové, umocněné hudbou Vladimíra Franze je důkazem, že více než dvě tisíciletí starý text stále rezonuje s otázkami i zkušenostmi současného diváka.