Premiéra Nasrané mámy v Divadelním klubu bude už v sobotu 21. září

HD_J Underground uvádí v sobotu 21. září v 19,30 v Divadelním klubu premiéru „one woman show“ Nasraná máma čili pořádnou nálož nekorektního humoru o trablech, radostech a strastech těhotenství, porodu a mateřství v podání Terezy Gerstner Otavové, která do jevištní verze převedla knižní verzi blogu Terezy Marouškové.

Po úspěšném hudebním titulu Je naprosto nezbytné… s písničkami Hany Zagorové, jenž měl premiéru v lednu 2023, přicházíme v HD_J Underground s dalším překvapením. Projekty a dramaturgie HD_J Underground vznikají spontánně, mimo jakýkoliv oficiální plán, prostor Divadelního klubu v suterénu definujeme jako otevřený prostor pro autorské projekty různého charakteru i žánrů, prostor pro nápady, které vznikají „z přetlaku“, potřeby seberealizace, z tvůrčí energie kteréhokoliv z členů uměleckého souboru HD_J.

Nasraná máma je podle její autorky nekorektní blog pro zpruzené matky, který s notnou dávkou sarkasmu, nadsázky a ironie vykresluje každodenní situace, se kterými se každá máma více či méně potýká, a má při nich touhu vrhnout se z balkonu. Zkrátka dává nahlédnout pod emoční slupku úplně obyčejné mámy.  „Nasraná máma“, původně vystudovaná právnička Tereza Maroušková, boří představy o tom, že je těhotenství a mateřství jenom idylické a fajn. Její blog slavil úspěch  - dostal tři ocenění (Mamablog 2021, 22 a 23) a její instagramový účet sleduje přes 80 tisíc lidí. V roce 2021 a 2022 vyšel tento satirický „humorný žalozpěv ženy coby oběti reprodukce“ také knižně – ve dvou dílech s názvy Nekorektní průvodce těhotenstvím od početí k porodu a Nekorektní průvodce prvním rokem mateřství.

Se zkušenostmi a zážitky Nasrané mámy i jejím sarkastickým humorem souzněla na své mateřské „dovolené“ také herečka Horáckého divadla Tereza Gerstner Otavová a rozhodla se převést je do jevištní podoby v Divadelním klubu. „Je to vlastně geniální ženský monolog“, říká Tereza Gerstner Otavová. „Každá žena, která má děti, podobné věci prožívala… A baví mě na tom, že v dnešní době, kdy všechno musí být eko, bio a sluníčkový, tak se na to dá podívat i s humorem, ironií a sarkasmem. Můžu přece přiznat, že nejsem vždycky ta dokonalá máma z Instagramu, dělám chyby, něco mi nejde, peru se se spoustou věcí a ničí mě, že jsem nevyspalá.  Nemusím přece být jenom vděčná a šťastná, protože mám zdravé krásné děti – ale můžu si také postěžovat. Mám právo být vyřízená nebo naštvaná, „nasraná“. A potom, co se z toho vybrečím, si z toho můžu taky ještě udělat srandu – a to mě na tom baví.“  

Monodrama Terezy Gerstner Otavové tak s notnou dávkou nadhledu a ironie sdílí zážitky z doby těhotenství a prvního roku mateřství, především ale boří mýty o mateřství jako o romantické idyle. Je to taková psychoterapie, ve které obě Terezy, autorka i herečka, tepou současný trend hyperkorektnosti a sdělují, že i máma má nárok na negativní pocity a vlastní emoce a nemusí mít úzkosti z vlastní nedokonalosti či pocitu, že něco nezvládá.

Tereza Maroušková, Tereza Gerstner Otavová: Nasraná máma

Tvůrčí tým: režie: Zetel, dramaturgická spolupráce: Barbora Jandová, Anna Korba Vanacká, hudba: Mario Buzzi, nápověda a inspice: Ivana Kučerová

Účinkuje: Tereza Gerstner Otavová

Rozhovor pod čarou aneb Dvě otázky pro autorku Nasrané mámy Terezu Marouškovou:

Co Vám běželo hlavou, když Vám zavolal umělecký šéf HD_J Michal Zetel, že bychom Vaši knihu chtěli hrát?

No, popravdě, ta zpráva mě zastihla zrovna v poměrně nelehký životní situaci, takže jsem si pomyslela, že jde asi o znamení, že se blýská na lepší časy. A blýskalo. Můj muž si nejspíš pomyslel, že mě to určitě nakopne a třeba se mnou doma bude zase rozumná řeč. Jinak samozřejmě obrovská excitace a nadšení. Už nás s Térou vidím přinejmenším na Broadwayi.

A s odstupem času a těsně před vydáním třetího dílu - je něco, co byste v těch prvních dvou knížkách dnes napsala jinak? Doplnila nebo změnila?  

Všechno! Ne, to bych kecala. Ale svoje knížky počínaje vydáním už zásadně nečtu, protože vím, že bych tam nacházela jednu mouchu za druhou, napadaly by mě nové, „lepší" formulace, akorát bych lamentovala, že bych tamto dopsala a tohle bych dopsala. A proč jsem hergot nezmínila „támdlecto“, když se to vyloženě nabízelo. A žralo by mě, že už to nezměním. Takže bych určitě leccos změnila, naštěstí nevím co.