Historie divadla

České Horácké divadlo zahájilo svou činnost v roce 1940, během druhé světové války, v době pro český národ velmi těžké. Už ve svém ustavujícím prohlášení bylo zřízeno jako profesionální divadlo pro obyvatele celého tehdejšího regionu Horácka, dodnes je jedinou profesionální scénou na Vysočině.

1939 Na konci srpna vzniká akční výbor, který zahajuje praktické kroky ke zřízení divadla. Značné potíže byly se získáním koncese na jeho provozování. Nakonec se podařilo získat majitele koncese Rudolfa Nádheru, 12. září s ním byla uzavřena smlouva, která jej učinila prvním ředitelem.

18. října 1940 Premiérou Vrchlického hry „Soud lásky“ byla oficiálně zahájena činnost Horáckého divadla v Národním domě v Třebíči.

Prosinec 1940 Proběhla první krize divadla a jeho dočasné pozastavení, odehrál se konflikt mezi finančním hlediskem a národně výchovným působením divadla, Rudolfa Nádheru vystřídal nový ředitel Ludvík Žáček (1940 – 45), koncesi poskytla herečka Luisa Stehlíková, divadlo obnovilo svou činnost.

1941 - 1942 Druhá sezóna byla zahájena 30. 8. 1941 ve Velkém Meziříčí. Uměleckým šéfem se stává Antonín Kurš, do hereckého souboru přibyl mj. Otomar Krejča či Ota Sklenčka. V této sezóně soubor navštívil 28 míst, nastudoval 38 inscenací, odehrál 373 představení v 309 hracích dnech. Začaly vycházet programy k jednotlivým premiérám s informací o hře a autorovi.

1942 - 1943 K 38 navštíveným místům v kraji přibylo dalších dalších 8 míst na Moravě, počet představení se vyšplhal na 390.

1943 - 1944 Odešel Antonín Kurš, novým uměleckým šéfem se stal J. Škrdlant, od počátku roku 1944 divadlo neoficiálně vedl Jan Strejček (následně jeho první poválečný ředitel). Sezóna se opět zahajovala ve Velkém Meziříčí, Národní dům v Třebíči se adaptoval a byl slavnostně otevřen 12. 12. 1943 Maryšou s hostujícím J. Vojtou v roli Vávry. Družstvo Horáckého divadla po velkém úsilí získalo v roce 1943 konečně vlastní licenci k provozování divadla pro území Moravy.

1. září 1944 V rámci totaleinsatzu je Horácké divadlo německými okupačními úřady uzavřeno, stejně jako všechna divadla na území Československa.

Květen 1945 Horácké divadlo se po vystupování v divadelních sálech měst Vysočiny natrvalo stěhuje do budovy Městského divadla v Jihlavě.

Červenec 1952 Je zahájena rekonstrukce hlediště divadla.

1989 Začíná plánovaná rekonstrukce divadla. 31. října byla inscenací hry „Jak přišla basa do nebe“ uzavřena divadelní budova. Začíná tak postupné „odstrojování“ divadelní budovy a přípravy na plánovanou rekonstrukci. Po 17. listopadu vstupuje divadlo do stávky a těžiště svého působení přenáší do náhradního prostoru v divadle Na Kopečku, v areálu psychiatrické léčebny.

1992 Miloš Stránský, ředitel divadla, vyhlašuje první ročník divácké ankety „Horác“ za sezónu 1992-93.

11. září 1992 Umělecký soubor divadla zajíždí do Holandska a v Purmerendu se představuje místnímu publiku hudební komedií „Nejkrásnější válka“, ve které je mluvené slovo v němčině a pěvecké pasáže jsou v češtině. (S touto inscenací divadlo také hostuje v Německu: 19.9.1993 – Roding, 4. 11. 1993 – Furth in Wald, 3. 3. 1994 – Geseke a 4. 3. 1994 – Delbrück.) Výtěžek z tohoto představení si soubor odváží jako příspěvek na výstavbu divadla.

1995 Celkové náklady na výstavbu divadla dosáhly částky 141 000 000,00 Kč. 23. června odehrána inscenace „Sto dukátů za Juana“, jako poslední představení HDJ v náhradním prostoru v divadle Na Kopečku. 1. července se soubor divadla stěhuje do nové budovy. 13. září - slavnostní předání symbolického klíče od nové budovy divadla.7. října - první představení v nové budově divadla. Dramatik Josef Bouček pro tuto příležitost napsal divadelní hru „Smrt v císařském domě“. Do hlavní role Císaře Zikmunda obsadil režisér Karel Brynda hostujícího herce Bořivoje Navrátila. 18. října se odehrálo „Setkání generací“ - slavnostní večer k 55-ti letům trvání Horáckého divadla. 20. října - slavnostní zahájení provozu nové budovy Horáckého divadla Jihlava.

2017 Začátkem června odstartovala připravovaná rekonstrukce pravé vnitřní části moderní budovy, konkrétně přízemí a prvního podlaží (pod malou scénou). V přízemí pasáže vzniká nová pokladna a Divadelní kavárna namísto nevyhovujícíh prostor využívaných ke komerčním pronájmům, Paralelně se v 1. patře mění bývalá restaurace na víceúčelový prostor Zkušebna, využívaný k hereckým zkouškám a programům pro veřejnost. Celkový rozpočet přestavby investované zřizovatelem Krajem Vysočina byl 12 miliónů korun.