<<< zpět

945. PREMIÉRA: 12. PROSINCE 2015

VELKÁ SCÉNA - 76. SEZONA 2015/2016

Překlad Petr Novotný || Režie Kateřina Dušková || Dramaturgie Kateřina Jonášová j. h. || Scéna Pavel Kocych j. h. || Kostýmy Kristina Matre Křížová j. h. || Představení řídí Gabriela Schottnerová || Napovídá Taťána Schottnerová

Děkujeme Věře Kauerové, Tomáši Sipplovi a salónu René Olivier za odborné konzultace a rekvizity.

Zdeněk Stejskal
jako Pankrác Rosický

VYSNĚNÝ ÚČES:
Vlasatý...

ALIBI:
Vy nevěříte Polici České republiky?

O OBĚTI:
Oběť byla... Veverko?

O SPLAŠENÝCH NŮŽKÁCH:
Kazí mi spaní. Mám je pořád před očima. Nůžky. Výslechy. Rekonstrukce. Identifikace. Restaurizace. Magorizace.

KÁVIČKU? VODIČKU?
My u policie vždycky obojí.

KDO JE VRAH?
No, já ne!

Lukáš Matěj
jako Tony Řezníček

VYSNĚNÝ ÚČES:
Na mé hlavě...

ALIBI:
Kdybych ji zavraždil já, nikdy bych nepoužil nůžky! Abych nebyl podezřelý.

O OBĚTI:
Byla jako moje matka...

O SPLAŠENÝCH NŮŽKÁCH:
Ideální bude, až se Autíčka naučí vozit Tučňáčky.

KÁVIČKU? VODIČKU?
To je moje věta...

KDO JE VRAH?
Všichni.

Tereza Otavová (od 2.1.2016 převzato za Lucii Ingrovou)
jako Barbara Marková

VYSNĚNÝ ÚČES:
Rozpuštěné, dlouhé, husté, vlnité, zrzavé vlasy.

ALIBI:
Bohužel si nic nepamatuju.

O OBĚTI:
Byly jsme s Izabelou kamarádky.
Měla jsem ji upřímně ráda.

O SPLAŠENÝCH NŮŽKÁCH:
Masakr nejvyššího kalibru, ale krása. Obrovská radost. Velký dík kolegům.

KÁVIČKU? VODIČKU?
Kávičku s mlíčkem bez cukru, velký hrnek, dolít studenou vodou. Vodičku perlivou.

KDO JE VRAH?
Režisérka :-)

Jakub Škrdla
jako Eduard Lorenc

VYSNĚNÝ ÚČES:
V kštici začesaná loď.

ALIBI:
Rozumní lidé se nezabývají pícháním jiných lidí nůžkama do krku.

O OBĚTI:
Isabela Czerná byla odporná, praštěná ženská, co si hrála s city jiných lidí.

O SPLAŠENÝCH NŮŽKÁCH:
Neopakovatelné, náročné, zábavné střihy

KÁVIČKU? VODIČKU?
Tureckou.

KDO JE VRAH?
Rachmaninov.

Lenka Schreiberová
jako Eleonora Alžběta Schubertová

VYSNĚNÝ ÚČES:
Černé číro.

ALIBI:
Chci svého manžela!

O OBĚTI:
Já jsem tu ubožačku Czernou osobně neznala, majore.

O SPLAŠENÝCH NŮŽKÁCH:
Poskytují skvělou masáž mé vlasové pokožky. Ale jinak je to teror. Textu a režisérky Kateřiny Duškové ;)

KÁVIČKU? VODIČKU?
Irskou whiskey.

KDO JE VRAH?
Veverka.

Daniel Ondráček
jako Matěj Veverka

VYSNĚNÝ ÚČES:
Po stranách strojkem, nahoře nůžkami.

ALIBI:
Hledal jsem v autě pouta.

O OBĚTI:
Smrt Isabely Czerné nastala okamžitě. Zemřela následkem mnohačetných bodných ran do pravé části... ne, promiňte, do levé části krku a rány směřovaly shora dolů... / Poručík: Veverko, to stačí.

O SPLAŠENÝCH NŮŽKÁCH:
Těším se na plnou ledničku na jevišti.

KÁVIČKU? VODIČKU?
Obojí. S medem.

KDO JE VRAH?
Diváci?

 

Jevištní mistr Jiří Kašík st. || Světla František Dočekal a Jaroslava Chlubnová || Zvuk Martin Zmrhal a Tomáš Kvasnička || Scénu staví skupina Pavla Severina || Obléká Dagmar Vacková a Radka Slavíková || Vlásenky Marta Čechová a Zdena Černá || Rekvizity Hana Kiková a Radka Slavíková || Malíři dekorací Jan Jiřiště a Radek Hubocký || Kostýmy Karla Čermáková, Hana Vinczeová, Marie Schwarzová a Petr Vosmek || Sklad kostýmů Martina Benáčková || Čalounice Jitka Křikavová || Truhlář Miroslav Došek || Zámečník Josef Bartušek || Dekorace, kostýmy a vlásenky vyrobily dílny Horáckého divadla Jihlava.

 

FOTOGRAFIE
ZE ZKOUŠEK

>>>

 

FOTOGRAFIE
Z PŘEDSTAVENÍ

foto Leoš Skokan a Aleš Kauer

>>>

 

 

 

ZAHŘÍVACÍ KOLO

Od psychodramatu Scherenschnitt k Splašeným nůžkám

Německý dramatik, teoretik a psycholog Paul Pörtner se narodil 25. ledna 1925 ve Wuppertalu a zemřel 16. listopadu 1984 v Mnichově. Napsal řadu divadelních a rozhlasových her (mj. Drei, 1962, Scherenschnitt, 1963, Dadaphon, 1974), při své režijní práci experimentoval s improvizací. Do němčiny přeložil spolu se svou ženou několik důležitých divadelních textů (např. Jarryho Krále Ubu).

Bruce Jordan, bývalý středoškolský profesor, který pracoval v divadle v Rochestru, ve státě New York, náhodou narazil na Pörtnerovu krátkou hru Scherenschnitt. Její děj byl umístěn do kadeřnictví a točil se kolem vraždy koncertní pianistky, která se odehrála mimo jeviště. Kouzlo textu spočívalo v tom, že v druhé polovině představení byli diváci požádáni, aby vyřešili případ a usvědčili vraha na základě vlastního subjektivního vnímání událostí a šesti charakterů postav.

Jordana dílo nesmírně zaujalo a rozhodl se, že spolu se svojí kolegyní Marilyn Abrams vytvoří inscenaci pro divadlo v Lake George. Marylin Abrams chladnému a jednoduchému textu zpočátku nedůvěřovala, ale Bruce Jordan ji jako producent a režisér přesvědčil o pokladu, který se uvnitř skrývá. V roce 1979 tedy vstoupila na divadelní prkna inscenace s názvem Shear Madness, která si z původního psychologického dramatu vypůjčila pouze základní linku scénáře.

„Jestli má publikum co říct a je-li vtipnější než herci, nechme jej hrát.“ (Bruce Jordan)

Po prvním roce hraní byl na jevišti k vidění naprosto jiný tvar, zejména díky improvizacím. Herci dostávali denně nálože nápadů od publika a postupně je do hry začleňovali. V současné době text obsahuje změny, které vyšly z akčního publika, ale i narážky na politické a společenské dění a různé komentáře z médií. Pörtnerovo seriózní psychodrama se proměnilo v interaktivní komediální detektivku, v níž diváci hrají stejnou roli jako herci.

Shear Madness je nejdéle hraná nemuzikálová hra v historii amerického divadla. Bruce Jordan hru režíroval a zároveň vytvořil postavu Tonyho, Marilyn Abrams hrála Barbaru. Oba jako poradci také dohlíželi na inscenování Nůžek v Římě, Budapešti, Detroitu, Mexico City, Johannesburgu, Lisabonu, Buenos Aires či Madridu. Herecká společnost v Bostonu je se svými 35 lety nepřetržitého uvádění Shear Madness zapsána v Guinnessově knize rekordů. V roce 1997 získali Jordan a Abrams cenu Charlie Chaplin Comedy Award, kterou uděluje The National Comedy Hall of Fame.

IMPROVIZACE

Splašené nůžky se do podoby, v jaké se hrají nyní, dostaly díky autorově záměru narušit staletou bariéru mezi hledištěm a jevištěm. Původní detektivní psychodrama se lety hraní si s formou a žánrem proměnilo v detektivní crazy komedii. K této proměně, která je mimochodem zaznamenána na 180 normostranách textu, přispěla především herecká improvizace. Improvizace, která ve Splašených nůžkách logicky startuje především ve chvíli, kdy do hry vstupují svědci – diváci, prosákla do celé délky hry. A herci se tak do jisté míry učí pracovat s improvizací svých předchůdců a zároveň mají prostor pro své vlastní svobodné tvoření přímo na jevišti.

Improvizace patří k nejsložitějším divadelním disciplínám. Improvizátor se v jediné chvíli stává hercem, scénáristou i režisérem. Využívá k tomu vrozených dispozic (postřeh, obrazotvornost) a naučených dovedností (stavba příběhu, práce s napětím, herectví, dodržování stanovených pravidel...).

Divadelní improvizace má u nás dlouhou tradici. Za průkopníky moderní improvizace můžeme považovat Vlastu Buriana a duo Voskovec a Werich. V prvním případě se jednalo o improvizaci jednotlivce v rámci napsané hry, zbytek souboru se musel přísně držet scénáře. Voskovec a Werich ve svých improvizacích působili především jako komentátoři současného dění. Později na ně navázal např. Miroslav Horníček.

V současné době patří k neuznávanějším improvizátorům Jaroslav Dušek, který příležitostně spolupracuje s dalšími herci (Alan Vitouš, Simona Babčáková aj.) Televizní diváci znají pořad Partička. Ze současných divadelních souborů se improvizaci věnují především Divadlo Demago a Divadlo VOSTO5, jejichž tvorba je na improvizaci, ať už přímé nebo fixované, založena.

Mimo profesionální scénu se z Kanady do Česka přenesla další zajímavá forma improvizací – Improliga aneb divadlo jako hokejový zápas. Jedná se o zápas dvou týmů v různých disciplínách, o výsledku rozhodují diváci. Některé soubory z Improligy se věnují tzv. Improshow (obdoba improligy, ale bez soutěžních prvků) a longformám, kdy improvizují celé rozsáhlé představení. Herecká improvizace je i základem samostatných terapeutických forem jako je dialogické jednání či divadlo fórum.

Zdroj: Jaroslav Hejnic; Improliga.cz

IMPROVIZAČNÍ DESATERO JANY MACHALÍKOVÉ

1. NEBLOKUJ
Blokování znamená odmítání spoluhráčovi nabídky. Pro hráče platí: Neříkej NE! Podstatou improvizace je akce!

2. NEPLKEJ!
Herci by si měli rychle vymezit své postavy a prostor, kde se scéna odehrává. Nejsou proto žádoucí nic neříkající dialogy.

3. NEGAGUJ!
Může se tedy snadno stát, že gag přinese falešnou pointu. Druhý hráč, který má v příběhu pokračovat, se dostává do obtížné situace, musí nahodit příběh zpět.

4. UDRŽUJ ZAMĚŘENÍ!
Velkým hereckým lákadlem je vymýšlet vedlejší linie a ty pak rozvíjet. Bohužel tím, častěji než zajímavý příběh, vytvářejí zmatek u herců i diváků.

5. UKAZUJ SVOJE PRAVÉ JÁ!
Herec by neměl využívat naučených, příp. osvědčených rolí. Musí neustále přijímat nové podněty a reagovat na vznikající situace. Každá role v improvizaci musí vycházet z herce samotného!

6. ZMĚŇ SE ŘEČENÝM!
Respektuj vše řečené a učiň z toho součást hry.

7. NEZAŘ NAD OSTATNÍMI!
Základem improvizace je příběh, který tvoří tým. Ve chvíli, kdy jeden z týmu začne ostatní využívat jako křoví, naruší týmovou spolupráci. Herec musí dokázat potlačit své ego.

8. KDYŽ JSI NA POCHYBÁCH, ZMĚŇ RUTINU!
Hráče přestane napadat, kam situaci dále rozvinout a začne být nejistý. V té chvíli si blokuje myšlení urputnou snahou o nápad. Daleko efektivnější je začít s  nějakou činností, která je pro tu situaci neobvyklá, ale naruší se tak pasivita mozku a spouští se tvůrčí myšlení.

9. NEPROMÝŠLEJ NIC DOPŘEDU!
Je dobré, když herec ví, kam směřuje, ale nesmí se nechat vytyčenou cestou svázat. Improvizace je akcí teď a tady!

10. VĚŘ SI A BUĎ SOUSTŘEDĚNÝ!

HORÁCKÉ DIVADLO JIHLAVA - ZDES 2015

<<< zpět