PRÁVĚ ZKOUŠÍME

TRAGIKOMEDIE O ŽENÁCH, KTERÝM NEZBÝVÁ NIC, NEŽ DŘÍT DO ROZTRHÁNÍ TĚLA

V úvodu hry nejstarší řemeslo zastihneme pětici starých žen kdesi v New Yorku, kde se přes polední pauzu sluní na lavičkách v parku. Stařenky probírají témata, přiměřená jejich věku a duševnímu rozpoložení, ale zvolna v nás začíná sílit podezření, že titul Nejstarší řemeslo, ač je to na první pohled vyloučeno, se vztahuje právě k nim… I nejstarší zástupkyně „nejstaršího řemesla“ potřebují vědět, co je to marketing, chtějí-li obstát v ekonomické konkurenci. O tom všem je groteskní komedie držitelky Pulitzerovy ceny Pauly Vogel. Její vtipné a přitom moudré podobenství o lidském životě, společnosti a o tom, co je víc, zda moderní strategie nebo obyčejná lidskost.

režie Kateřina Dušková

premiéra 22. června 2013

MALÁ SCÉNA

PŘÍŠTÍ SEZONU ZAHÁJÍME

TRAGÉDIE

Hamletovo dilema nestojí ani tak na otázce zda být nebo nebýt, ale spíše, jak jednat ve světě, který je tak zkorumpovaný a tak zkažený. Je vůbec možné být součástí toho světa a neposkvrnit se jeho špínou? Shakespearovo nejslavnější drama Hamlet nastoluje tyto a mnohé další otázky, které jsou stále aktuální. Naléhavost Hamleta spočívá ve věčnosti lidských slabostí, ve stálosti jistých charakterových a povahových vlastností člověka, které se vyskytují od věků a na celé planetě. Přes hloubku a závažnost tématu ale hra nepostrádá Shakespearovi vlastní humor a sarkasmus.

režie Pavel Palouš

premiéra 7. září 2013

VELKÁ SCÉNA

PŘEDSTAVENÍ ZAHÁJÍ
74. DIVADELNÍ SEZONU

"O tom to totiž je. O dveřích a o sardinkách.
Příchody – odchody. Přinést sardinky – odnést sardinky.
Tomu se říká fraška. To je divadlo. To je život."

Lloyd Dallas

Za poněkud dvojsmyslným názvem se neskrývá žádná erotika, nýbrž originální komedie světoznámého dramatika z divadelního zákulisí. První část představení diváka zavede na generálku divadelní hry s názvem Sardinky, Sardinky!, odehrávající se v noci, pouze několik hodin před samotnou premiérou. Generálka doopravdy připomíná katastrofu. Nic se nedaří a nic nefunguje. Na pódiu vládne takový zmatek, že je div, že se generálka dohraje až do konce. V druhé polovině představení čeká diváka pohled na stejné představení po měsíci repríz, ovšem z jiné perspektivy - ze zákulisí, kde je opět všechno vzhůru nohama. Partneři se rozhádají, jeden z herců se nedostaví na představení, další je namol. Situaci nezvládá ani režisér, který všechny peskuje za vzniklý zmatek. Povede se vůbec za těchto podmínek představení odehrát?

Děj plný zápletek a zvratů je obohacen vtipnými dialogy a bezpochyby pobaví každého, kdo je naladěn na nenáročnou, přitom však kvalitní zábavu.

režie Šimon Dominik j.h.

premiéra 11. května 2013

VELKÁ SCÉNA, délka 2:05 s pauzou

"Je to príma zahrát si!
Na co? Na to! Na koho?
Na babici s hroznou pecí!
Na chaloupku z perníku!
Na dětičky ve chvlívku!
Ale jenom JAKO!"

ústřední píseň herců

Rozverná adaptace jedné z nejčtenějších klasických pohádek s půvabnými písničkami, ve které se děti dozvědí, že v lese je možno se také ztratit a když budou mít štěstí, tak narazí na chaloupku z perníku, v níž ale nebydlí žádná dobračka…

režie Michael Junášek j.h.

premiéra 27. dubna 2013

MALÁ SCÉNA, délka 0:45 bez pauzy

"Zabil jsem motýla a přivolal tak neštěstí na celej svět.
Bože, já v tebe věřím. Ale proč trestáš i ty ostatní?
Urazil tě jenom jeden jedinej tučňák, ale ty se mstíš na celým světě.
Tomu říkáš spravedlnost? Mám na tebe vztek.
Hrozně mě štveš. Slyšíš mě?!"

Třetí Tučňák

Začíná potopa světa, na Noemovu archu nastupují zvířata po dvou, ale tučňáci jsou tři nerozluční kamarádi a vše navíc organizuje lehce zmatená holubice, která leccos přehlédne… Zachrání se všichni tři tučňáci? Bude svět po potopě lepší? A na co zapomněla holubice?

Rodinné představení, kde si na své přijdou děti, rodiče i prarodiče.

režie Kateřina Dušková

premiéra 5. dubna 2013

MALÁ SCÉNA, délka 1:45 s pauzou

"Není blázen ten, kdo se ve jménu skutečnosti a zdravého rozumu vzdává svých snů?
Ne! Já tvrdím, že největším bláznovstvím je vidět život takový, jaký je,
a ne takový, jaký by měl být!"

Don Quijote

Klasické „divadlo na divadle“. Cervantes je zatčen a uvězněn vojáky španělské inkvizice poté, co sehrál komediální divadelní představení, které zesměšňovalo španělskou vládu. Cervantesovi spoluvězni by si rádi rozdělili jeho majetek, ale autor se zoufale snaží zachránit rukopis svého posledního díla. A aby si vězně získal, s jejich přičiněním uspořádá představení své nové komedie o idealistickém rytíři Donu Quijotovi. Don Quijote, s pomocí svého věrného sluhy Sancha Panzy, je rozhodnut bojovat se zlem ve všech jeho formách, ale nejčastěji nakonec bojuje s větrnými mlýny. Don Quijote se setká s krásnou pannou jménem Dulcinea - kterou zosobňuje uvězněná prostitutka Aldonza - a je si jist, že našel lásku svého života. Stane se ovšem, že zatímco Don Quijote spí, skupina divochů Dulcineu znásilní. Quijote se musí rozhodnout, ke komu je jeho loajalita největší, protože za ním dorazí jeho neteř Antonia, která jej prosí, aby se vrátil domů k rodině. Nakonec jsou Quijoteovy iluze vyčerpány a on, zničený stejně jako Cervantes, odchází se setkat se svým osudem z rukou inkvizice.

režie Pavel Palouš

premiéra 23. března 2013

VELKÁ SCÉNA, délka 2:00 s pauzou

"Láska a štěstí není na mé dráze,
krunýř má tvořit všemu citu hráze"

Alžběta I., královna Anglie

Marie Stuartovna, skotská a francouzská královna byla dcerou skotského krále Jakuba V. V šesti letech byla poslána na výchovu k francouzskému dvoru a později provdána za králova syna Františka II. Mariina tchyně Kateřina Medicejská tvrdila, že stačí, když se její snacha usměje a všem francouzům se zatočí hlava. Po smrti manžela se Marie vrátila zpátky do Skotska, kde jako mladá katolická panovnice musela čelit militantním kalvinistům a mocné nepřítelkyni Alžbětě I., která vládla Anglii. Marie se provdala za lorda Darnleye a tři měsíce po jeho smrti za hraběte z Bothwellu, podezřelého z vraždy Darnleye. Protestantská šlechta byla pobouřena a v roce 1567 sesadila Marii z trůnu. Ta uprchla do Anglie, královna Alžběta I. jí sice odepřela jakoukoli pomoc, byla ale nucena uznat Mariina syna jako skotského následníka trůnu (po Alžbětině smrti se také Jakub I. stal králem Anglie). Marie Stuartovna žila v Anglii jako zajatkyně. Stále se snažila sesadit Alžbětu z anglického trůnu a zavést protireformaci v Anglii, nakonec byla odsouzena k smrti a popravena. Pro katolické současníky byla Marie mučednicí, pro protestanty svůdnickou intrikánkou.

Tento konflikt dvou královen, mimořádně inteligentní a racionální Alžběty a vášnivé a vášně vzbuzující Marie Stuartovny není však výpravnou ilustrací dějinných událostí. Skrze strhující drama dvou odlišných ženských osobností otevírá Schiller téma věčného boje rozumu a citu, vášně a chladnokrevnosti, nemilosrdně odhaluje principy mocenských bojů a ptá se po důležitosti hodnot, jakými jsou čest, odvaha a bezesporu i láska.

režie Kateřina Dušková

premiéra 2. února 2013

VELKÁ SCÉNA, délka 2:40 s pauzou

"Tam jede naše neohrožená armáda mladých lidí položit životy za lepší Evropu.
A co tady děláte vy? Tisknete razítka na zadek telegrafistky."

Vrchní rada Zedniczek

Příběh Hrabalovy novely i její dramatizace se odehrává v období protektorátu. Předlohou se stala skutečná událost, a to výbuch německého muničního vlaku, odpáleného časovým spínačem podskupinou partyzánské skupiny Podřipsko z Lysé nad Labem 2. března 1945 nedaleko železniční stanice Stratov a zážitky Bohumila Hrabala z nádraží v Kostomlatech nad Labem, kde na konci války zastával funkci výpravčího.

Na pozadí těchto historických událostí se hlavní hrdina Miloš Hrma po prvním sexuálním nezdaru pokusí o sebevraždu – naštěstí také neúspěšně. Z psychiatrické léčebny se vrací na nádraží, kde předtím pracoval. Jinak poklidnou atmosféru provinční stanice narušují erotické hry výpravčího Hubičky (slavné filmové razítkování pozadí telegrafistky Svaté), zejména však průjezdy „ostře sledovaných“ německých vlaků se zbraněmi, vojáky a municí. Milošovo osobní trauma překonává tajemná Viktorie Freie, odbojářka, která na stanici přinese nálož k likvidaci německého transportu. Miloš zbavený svého problému ztrácí zábrany a zachová se jako hrdina, když se rozhodne vyhodit do vzduchu vlak, který veze zbraně. Při této amatérské diverzní akci však zahyne.

režie Pavel Palouš

premiéra 1. prosince 2012

MALÁ SCÉNA, délka 1:40 s pauzou

"Nikdo mě nepřesvědčí, že to nedokážu,
dokud to sám nezkusím."

Randle Patrick McMurphy

Do ústavu pro choromyslné přichází bouřlivák McMurphy, který má soudem nařízenou léčbu, protože přesvědčil soud, že je psychicky vyšinutý, aby se vyhnul vězení za sexuální zneužití a násilné přepadení. Jeho představa pokojného života v ústavu je od začátku konfrontovaná s praktikami despotické vrchní sestry Mildred Ratchedové – Velké sestry, která ústav neomezeně řídí. Sestrou zavedená pravidla pořádku se záhy po příchodu hlavního protagonisty začínají rozkládat, McMurphyho přítomnost je pro ni výzvou k od počátku nerovnému souboji.

McMurphy je hráč, hra je pro něj filosofií a svět vnímá jako obrovskou hernu. Do své hry vtahuje i ostatní pacienty, kteří mu postupně podléhají a začnou se uvolňovat tak, že dokáží vidět svůj „úděl“ i z komického úhlu pohledu, což je pro Velkou sestru neakceptovatelné. Pomocí drog, elektrošoků a svěracích kazajek se jí podaří situaci uklidnit. Po operaci mozku se změní i McMurphy, z halasného rváče, buřiče a útěkáře je bytost bez vlastní vůle...

režie Michal Lang j.h.

premiéra 27. října 2012

VELKÁ SCÉNA, délka 3:00 s pauzou

"Tys včera, Filipe, řekl, že když přidám ten pár koní, budou Václav a Verunka svoji.
Tak já teda ten pár koní přidávám."

Jakub Bušek, první radní

Furiantství není gesto - je to vrozená vlastnost, podstata bytostně české existence, postihující jeden z rysů naší národní povahy. Jak to u nás doma vypadá a o čem všem jsme schopni se pohádat – to věděl Ladislav Stroupežnický už v roce 1887 a od té doby se mnoho nezměnilo. V idylické jihočeské vesničce bublají vášně, nenávist i ambice, ale také nevděk k těm, kteří nasazovali svůj život ve válce. Začíná se psát latinkou namísto kurentem, kdosi neznámý hrozí žhářstvím a ve vesnici zuří boj o ponocenský kožich. Místní zastupitelstvo je v rozkolu, jeden je pytlák, druhý karbaník... Otázka, kdo má větší grunt, se po více než sto dvaceti letech stala věčnou otázkou českého veřejného života.

režie Pavel Palouš

premiéra 8. září 2012

VELKÁ SCÉNA, délka 1:55 s pauzou

"Tydliták a Tydlínek začli velkou rvačku,
protože mu Tydlínek šlápnul na řechtačku."

Rex

Koho nezajímá „co se opravdu skrývá za zrcadlem“? Co když je tam úplně jiný svět než ten, ve kterém stojíme? Důležité je, nebát se a tiše s Alenkou prostoupit tím zrcadlem... A hned zjistíme, že ten svět „tam“ je trochu převrácený vzhůru nohama, a žijí tam bytosti, které se občas objeví v našich snech. Kam taky jinam by ráno mizely. Mají tam sice jiná pravidla i čas tam běží trochu jinak, ale to pochopí každý, kdo trochu sní. O tom všem je divadelní verze slavné Carrollovy „fantazy“ Alenka v říši divů a Alenka v říši za zrcadlem.

režie Michael Junášek j.h.

premiéra 28. dubna 2012

VELKÁ SCÉNA, délka 1:35 s pauzou

"Pohlédla na mě k zemi
a náhle krásně je mi.
Nevadí, že velká je,
láska roli nehraje.
Když trpaslíci milují
ledy na řece roztají."

trpaslík Céčko

Rozverná adaptace klasické pohádky okořeněná půvabnými písničkami má všechny předpoklady být příjemným představením, nabízejícím dostatek radosti a potěšení dětem i dospělým.

režie Michael Junášek j.h.

premiéra 19. března 2011

MALÁ SCÉNA, délka 0:55 bez pauzy